PŘIPOMÍNKA ŠOA V ŽIDOVSKÉM MUZEU: DISKUSE HISTORIKŮ, SYMBOLICKÉ SÁZENÍ I ROZHOVORY S PAMĚTNÍKY

Židovské muzeum v Praze připravilo v rámci Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti několik akcí určených pro širokou i odbornou veřejnost.

Dokumentace šoa patří k celoročním ústředním činnostem muzea, mimo jiné zpracovává rozhovory s pamětníky.

„Židovské muzeum v Praze považuje připomínání obětí holocaustu za jeden ze svých nejdůležitějších úkolů. Při vzniku Protektorátu Čechy a Morava, žilo na tomto území přes 120 tisíc Židů. Většina z nich byla deportována do Terezína a pak dále na východ do vyhlazovacích koncentračních táborů. Soustavně se věnujeme i vzdělávání, ve kterém se velká část naší nabídky zaměřuje na téma výchovy k předcházení antisemitismu. Usilujeme o to, aby si naši návštěvníci, mezi nimiž jsou každoročně i tisíce českých studentů, odnášeli vzpomínky, které v nich zůstanou živé,“ dodává ředitelka muzea Pavla Niklová.

V pondělí 22. ledna pořádalo muzeum společně s Dominikánskou 8 diskusi historiček Kateřiny Králové, Kateřiny Čapkové a Michaly Lônčíkové. Diskuze  se zabývala proměnami vnímání holocaustu v české historii.

Muzeum v lednu pořádá i autorské čtení a besedu s umělkyní a spisovatelkou Janou Zimmer. Autorka patří do druhé generace přeživších holocaustu, její kniha Chocolates from Tangier: A Holocaust Replacement Child´s Memoir of Art and Transformation propojuje střípky z historie své rodiny s osobními deníky a uměleckými díly. Čtení knihy proběhne v češtině a angličtině.

31. 1. 18:00 Maiselova synagoga. Kontakt v případě zájmu o rozhovor s J. Zimmer: michaela.klofcova@jewishmuseum.cz

Na konci února pořádá Židovské muzeum vzdělávací program pro pedagogy a pracovníky ve státní sféře zaměřený na budování kapacit v oblasti boje proti zkreslování holocaustu. Seminář je zaměřen na budování kritického chápání holocaustu uprostřed rostoucího počtu nenávistných projevů a dezinformací a poskytne pedagogický rozhled i konkrétní praktické nástroje k řešení současné problematiky zkreslování holocaustu. Česká republika bude třetí zemí Evropy, ve které bude školení realizováno (v roce 2023 proběhlo školení v Chorvatsku a v Maďarsku). Školicí program připravily IHRA a UNESCO, vychází ze společného závazku, který byl učiněn na Mezinárodním fóru o připomínání holocaustu a boji proti antisemitismu v Malmö.

26. 2., Praha vzdělávací program. Kontakt: jan.steffl@jewishmuseum.cz

Koncert Světlo porozumění konaný vloni ve Španělské synagoze odvysílá Česká televize 27. ledna. Koncerty Světla porozumění se konají jako unikátní hudebně-duchovní projekty nabádající k toleranci.

Muzeum zároveň pro žáky starší 11 let každoročně spouští projekt Krokus, který realizuje ve spolupráci s organizací Holocaust Education Trust Ireland (HETI). Tento projekt běží již několik let na školách nejen v Irsku, ale po celém světě a každoročně se do něj zapojují další a další instituce. Zapojené školy obdrží zdarma cibulky žlutých krokusů, které účastníci projektu na podzim zasadí jako připomínku jednoho a půl milionu židovských dětí a tisíců dalších dětí, jež zemřely během šoa. Žlutá barva připomíná žlutou Davidovu hvězdu, kterou byli Židé nuceni během nacistické vlády nosit. V ideálních podmínkách cibulky krokusů vykvetou na konci ledna nebo na začátku února – kolem Mezinárodního dne památky obětí holocaustu (27. ledna).

Kontakt pro školy, které se budou chtít zapojit do projektu Krokus: education@jewishmuseum.cz

Židovské muzeum v Praze zároveň zpracovává osobní pozůstalosti a rodinné archivy k dějinám šoa. Ty poté slouží k edukačním a výzkumným účelům. K dějinám šoa muzeum každoročně odbaví na 300 badatelských dotazů.

Portréty obětí šoa jsou zveřejněny v rámci online databáze Digitální rozšíření Pinkasovy synagogy.  Jména obětí, kterých je na zdech pražské Pinkasovy synagogy nyní takřka 80 000, nyní doplňuje i přes 20 000 konkrétních tváří přístupných v digitální knihovně.  Jen v loňském roce se muzeu podařilo získat takřka 900 fotografií obětí šoa. Muzeum zároveň v lednu 2024 v rámci odborných restaurátorských prací doplnilo dodatky k 43 jménům obětí šoa přímo na zdi Pinkasovy synagogy.

Židovské muzeum mimo jiné zpracovává osobní pozůstalosti a rodinné archivy k dějinám šoa. Tyto materiály následně slouží pro edukační, výstavní i badatelské účely. Dokumentace šoa kromě písemných dokumentů také každoročně rozšiřuje svou databázi rozhovorů s pamětníky, kterou realizuje již přes tři desetiletí. Sbírka Rozhovorů s pamětníky z první a druhé generace nyní čítá na 1 800 svědectví a svým rozsahem patří mezi nejucelenější a nejvýznamnější kolekce svého druhu v České republice. Studium těchto rozhovorů je primárně určeno badatelům se zajištěnou institucionální podporou. Pamětníci, kteří se chtějí podělit o svůj životní příběh a natočit rozhovor, mohou muzeum kontaktovat na adrese: antonin.kurovec@jewishmuseum.cz

Odkaz na rozhovory s pamětníky na webu, které proběhly v letech 2014 -2016 v rámci projektu Naše 20. století.

Zdroj včetně ©foto TZ, LJM