Nejlépe se žije v hlavním městě Praze

Ve čtrnáctém ročníku srovnávacího výzkumu Místo pro život se na stupních vítězů seřadily hlavní město Praha, Jihomoravský kraj a Královéhradecký kraj. 

Analytická agentura Datank ve výzkumu každoročně vyhodnocuje kvalitu podmínek pro život ve všech krajích České republiky, a to na základě dat získaných z nezávislých zdrojů a údajů z průzkumu prováděného mezi 1 600 obyvateli.

Ve vítězném hlavním městě Praze je skvělá infrastruktura, možnosti vzdělávání i kvalita zdravotnictví

Zdeněk Kovařík, radní hl. m. Prahy

Celkem ve čtyřech z osmi sledovaných oblastí je na tom Praha v rámci celé České republiky úplně nejlépe. Pokud jde o oblast zdravotnictví a sociálních služeb, mohou si lidé v metropoli chválit nejvyšší počet lékařů i zubařů v přepočtu na 1000 obyvatel, počet lůžek v nemocnicích na 1000 obyvatel je také nejvyšší. Naděje na dožití u mužů i žen je zde rovněž vůbec nejvyšší. Nejnižší je naopak průměrná nemocnost. V oblasti péče o děti a vzdělávání boduje hlavní město Praha zejména v nejvyšší úspěšnosti žáků u státních maturitních zkoušek, a to jak z českého jazyka, tak i z matematiky. Počet dětí na gymnáziích v přepočtu na 100 tisíc obyvatel je ve srovnání s ostatními regiony také nejvyšší. V hlavním městě je rozvinutá infrastruktura, alespoň o tom svědčí nejvyšší kapacita čističek odpadních vod v přepočtu na obyvatele, nejvyšší podíl domácností využívajících internet nebo nejvyšší počet veřejných dobíjecích stanic pro elektromobily na 1000 km silnic. V oblasti občanské společnosti a tolerance to je nejvyšší poměr přistěhovalých ku vystěhovalým, stejně jako velmi vysoká volební účast. Zapracovat by to naopak chtělo zejména v oblasti životního prostředí, konkrétně na nejvyšším množství vypouštěné odpadní vody do kanalizace v přepočtu na obyvatele nebo v nízkém množství recyklovaného odpadu na obyvatele. Součástí výzkumu je každoročně průzkum spokojenosti, který na reprezentativním vzorku 1 600 lidí z jednotlivých krajů České republiky zjišťoval, jak jsou lidé v místě svého bydliště spokojeni s podmínkami pro život. Z průzkumu spokojenosti vyplynulo, že lidé jsou se životem v Praze nejspokojenější z celé České republiky.

Ve stříbrném Jihomoravském kraji jsou lidé s podmínkami pro život spokojeni

Pokud jde o zdravotnictví a sociální služby, boduje jih Moravy velmi vysokým počtem lékáren v přepočtu na 100 tisíc obyvatel, při srovnání s ostatními kraji je to tu dobré rovněž s počtem lékařů a zubařů, nízkou průměrnou nemocností i vysokým počtem lůžek v nemocnicích a také nadprůměrnou měsíční výší starobního důchodu. Nadprůměrného věku se zde dožívají muži i ženy. Jihomoravský kraj má rozvinutou infrastrukturu, zejména pokud se jedná o podíl lidí napojených na kanalizaci, počet dálnic na 1000 km všech silnic. Podprůměrný je počet aut na 100 tisíc obyvatel. Dobrých výsledků dosáhl kraj rovněž v počtu dokončených bytů na 100 tisíc obyvatel a nejvyšším počtem zahájených bytů na 100 tisíc obyvatel. Pokud se jedná o slabé stránky, je třeba zmínit podprůměrné výsledky v oblasti bezpečnosti, zejména pokud jde o nízkou objasněnost trestných činů, nadprůměrný počet usmrcených na 1000 km silnic nebo nízký počet policistů na 100 tisíc obyvatel. Za větší pozornost by stála také nejvyšší produkce odpadu v přepočtu na osobu nebo nízký počet lůžek v zařízení pro seniory v přepočtu na 100 tisíc obyvatel. Z průzkumu spokojenosti vyplynulo, že lidé žijící v Jihomoravském kraji jsou subjektivně druzí nejspokojenější s podmínkami pro život v místě svého bydliště v porovnání se všemi kraji České republiky.

V bronzovém Královéhradeckém kraji je bezpečno

Královéhradecký kraj se může pyšnit podprůměrným počtem trestných činů v přepočtu na 1000 obyvatel, nadto nadprůměrnou objasněností trestných činů, stejně jako podprůměrnou nehodovostí na 1000 km silnic. V Královéhradeckém kraji je také podprůměrné množství požárů na 1000 obyvatel. Pokud se jedná o péči o děti a vzdělávání, zaznamenává region velmi nízký počet dětí na jednu třídu mateřských škol, obdobně je tomu i s počtem dětí na učitele v základních školách. V regionu je relativní dostatek středisek volného času v přepočtu na 100 tisíc obyvatel, dostatečná je kapacita základních uměleckých škol. Nadprůměrného výsledku dosahují studenti u státních maturit z českého jazyka. Pochválit je možné kraj také za dostatečný počet lůžek v zařízeních pro seniory, nejnižší podíl nezaměstnaných mladých lidí do 24 let nebo nejvyšší počet kulturních akcí na 100 tisíc obyvatel. Nedostatky region zaznamenává zejména pokud jde o rozdíl mezi průměrnými mzdami u mužů a u žen, nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti nebo například v podílu čištěných odpadních vod vypouštěných do kanalizace. Subjektivní spokojenost lidí s kvalitou podmínek pro život je v Královéhradeckém kraji na pátém místě ze všech 14 krajů České republiky.

Srovnávací výzkum Místo pro život mapuje kvalitu života obyvatel v jednotlivých krajích České republiky. Výzkum Místo pro život nabízí veřejnosti možnost dlouhodobě sledovat stav jejich regionu a jeho vývoj. Výsledky srovnávacího výzkumu motivují a inspirují státní správu i samosprávu, nevládní organizace, podnikatele i občany, a vedou tak ke zlepšování podmínek ovlivňujících kvalitu života. Mnohdy důležitější než hmotné statky je pro řadu lidí fungující občanská společnost, vzájemný mezigenerační respekt a tolerance rozdílných názorů. Organizátoři projektu Místo pro život se snaží také na tyto hodnoty poukázat a upozornit na jejich důležitost.

Zdroj včetně ©foto a grafiky TZ, LJM