Čtvrtina dospělých Čechů trpí zjevnou obezitou

Čtvrtina dospělých Čechů trpí zjevnou obezitou. Dalších 10-15 % může být obézních skrytě

Téma obezity, coby jedné z civilizačních chorob, rezonuje tuzemskými debatami o zdraví už několik desetiletí. Bohužel se my Češi řadíme na první světové příčky se čtvrtinou dospělé populace trpící zjevnou obezitou. Odhaduje se, že dalších 10–15 % je obézních skrytě, tedy bez zvýšené hmotnosti.

Celkově je tak postižena více než třetina Čechů a ani očekávané trendy nejsou příznivé. Na základě řady provedených výzkumů se situace zhoršuje u zjevné obezity i její skryté formy.

„Obezitu definujeme jako relativně zvýšené množství tukové tkáně, které vede ke zdravotním problémům. Standardně k jejímu určení používáme poměr hmotnosti a výšky – Body Mass Index (BMI), soustředíme se tak primárně na hmotnost. Skrytá obezita pak označuje stav, kdy má jedinec zcela normální hmotnost, na úrovni tělesného složení má ale poměrně vyšší množství tukové tkáně,“ vysvětluje rozdíl mezi zjevnou a skrytou formou obezity Jan Novák , který se věnuje jejímu výzkumu na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.

BMI, coby indikátor obezity, využívá poměr váhy a výšky. Pro diagnózu obezity má své limity, protože pro její určení je vhodné znát tělesné složení. „Nedoporučuji však nutně tělesné složení zjišťovat sám na sobě nebo na svých dětech. Sami si můžeme poměrně jednoduše měřit například obvod pasu nebo se vážit, abychom věděli, jaké děláme pokroky. Hlavní je pak soustředit se na trend, vývoj v čase, nikoliv do jaké spadám diagnostické škatulky,“ říká Jan Novák.

Závěry z jedné srovnávací studie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy prováděné u předškolních dětí přinesly zajímavé poznatky. I když hodnoty BMI za sledovaných cca 30 let zůstaly u dětí prakticky stejné, výrazně se změnilo tělesné složení právě ve prospěch většího množství tuku. Značí to jediné, i dětem tohoto věku pohyb chybí, byť je jim v tomto období života nejpřirozenější.

Dalším zásadním zjištěním spojeným s obezitou a jejím vlivem na lidské zdraví (mimo již ty známé „tradiční“ jako kardiovaskulární choroby, diabetes (cukrovka) či potíže s pohybovým aparátem) je potvrzený fakt, že obezita ovlivňuje i naše dospívání. „U děvčat nastává puberta již kolem desátého roku a stále častěji i dříve. Tuková tkáň je totiž ve své podstatě endokrinní žláza (žlázy produkující hormony, pozn. redakce). Generuje hormony, především estrogeny, a to je to, co u těchto dívek vede k častějšímu nástupu puberty,“ poukazuje na výsledky vybraných studií Novák.

Produkce „ženských“ hormonů v tukové tkáni stojí mj. i za potížemi s plodností obézních mužů a nadstandardní míra estrogenů u nich způsobuje také větší sklony k depresivitě. Projevuje se též na změně jejich typu postavy. „Ze svých výzkumů jsem vysledoval jasný trend, a to že mladí muži, kteří byli v pubertě a adolescenci obézní, tak mají svým způsobem feminizovanou, širší pánev. Zároveň jsem u nich porovnával i hormonální profily. Jednoznačně byla vidět nějaká míra estrogenizace, protože měli relativně více estrogenů vůči testosteronu v porovnání s muži bez historie obezity,“ dokresluje vliv mužské obezity Jan Novák.

Obezita se také velmi pravděpodobně podílí na tom, že se zpomaluje nárůst tělesné výšky, v některých případech jde dokonce o úplné zastavení tohoto trendu. Data z USA poukazují na fakt, že generace současných dětí už nebude vyšší než jejich rodiče. Proč tomu tak je? Odpověď opět hledejme v již zmíněné časné pubertě, která vyčerpá růstový potenciál dříve, než kdyby nastala ve vyšším věku jedince. Jeho finální výška je pak nižší.

Je dobré znát rizika obezity, ale nemá cenu propadat depresím. V boji s obezitou pomáhá pravidelný pohyb. Někdy je ale těžké se k němu dokopat.

A co dál? Změna jídelníčku, vynechání alkoholu včetně piva. A když to nepomáhá a kila dál nabíhají? Nebojte se obrátit na specializovaného lékaře. Není to ostuda, právě naopak. Obezita je nemoc a lékaři vědí, jak na ni. Preferujte odborníky – lékaře a nutriční terapeuty.

O Janu Novákovi – klinický výzkumník působící především na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Věnuje se výzkumu obezity, spánku a digitální medicíně.

Zdroj včetně ©foto TZ, LJM